Kniha Pistole míru vyšla poprvé pod názvem Paprsky života a smrti v roce 1938 v nakladatelství Melantrich (Knihovna Mladého hlasatele). První knižní vydání již pod názvem Pistole míru u nakladatelství Toužimský & Moravec v roce 1941. Obálku tehdy zhotovil Zdeněk Burian a vnitřní ilustrace nakreslil Jiří Wowk (jsou i v tomto vydání). Druhé knižní vydání vyšlo až v roce 1991 v nakladatelství Alternativa.
Tentokrát je hrdinou inženýr Farin, který při experimentech s rentgenovým zářením vyvine nový typ paprsků, jež v jedné formě mohou léčit a uzdravovat a v jiné zabíjet a ničit hmotu. Bojí se však své tajemství komukoli svěřit, aby nebylo zneužito. Když v Evropě rozpoutá Německo světovou válku, Farin je rozhodnut konfliktu zabránit. Vyhledá vynálezce superrychlého letadla 'autogiry' a vyhlásí světu své mírové poselství. Po názorné ukázce účinků paprsků Němcům nezbývá než se podrobit. V roce 1941 toto dílo vyšlo znovu pod titulem Pistole míru (Toužimský a Moravec). Děj je rozšířen o další dobrodružství na Farinových toulkách po světě a je pozměněn závěr díla. Válečný konflikt již nevyvolávají Němci, ale skupina amerických boháčů, kteří se chtějí v následném zmatku chopit moci.

Napínavé vyprávění z pera českého spisovatele, navazujícího na tradici vernovek, kterému se na přelomu třicátých a čyřicátých let začalo říkat 'český Julius Verne'. Český inženýr zdědí po otci chemický vzorec odolné látky"holanit", ze které je možno postavit podmořskou gondolu pro výzkum mořského dna. Gondola z této látky vyrobená se osvědčí ve velkých hloubkách Středozemního moře i v největších hloubkách Tichého oceánu, přičemž dojde k mnohaobjevům podmořského života, a tak se stane objevená látka předmětem nekalých machinací zahraničních mocností..

Dobrodružný román, první díl populární trilogie Kapitán Nemo, která na přelomu třicátých a čtyřicátých let patřila k oblíbené četbě mladé generace. Kniha vypráví o fantastické podzemní říši kapitána Nema, o říši úžasných technických vymožeností, a o dvou českých inženýrech, kteří na základě svých vynálezů sestrojují dokonalou ponorku ařízeni z Nemovy podzemní říše plují k legendární Atlantidě...

Ve druhém dílu populární trilogie odhaluje kapitán Nemo užaslým vědcům tajemství mořského dna: zbytky zničené Atlantidy, trosky chrámů a paláců, tvory na povrchu Země dávno vyhynulé, fantastickou flóru a podivuhodné inteligentní bytosti mimozemského původu. Potom však do vědeckého bádání zasahují události ohrožující světový mír. Je ukraden přístroj s paprsky smrti a jeho vynálezce zavražděn. Po pachatelích pátrají dva odvážní muži, avšak z vykonavatelů spravedlnosti se záhy stávají odsouzenci k smrti, když jsou nepřítelem vysazeni na úpatí sopky Krakatoa..

Třetí díl trilogie líčí záchranu dvou odvážných mužů, pátrajících po pachatelích krádeže paprsků smrti. Nemo zásahem ze své říše ničí přístroj, který tyto paprsky vyrábí a ničí i nepřátelskou flotilu. Síly, které připravují novou válku jsou však stále nebezpečné, a tak když nepomohly dosavadní kapitánovy výstrahy, nastupuje proti strůjcům válečného požáru jeho technicky zdatná neviditelná armáda...

Strhujícím způsobem dějová trilogie (Smrtonoš, Podobni bohům, Metla nebes) nemá svým rozmachem v české sci-fi obdoby. Autor nechal svoji fantazii pracovat naplno. Nekladl si žádné vědecké a technické zábrany. Jeho univerzálním technických prostředkem je rozmanitě transformovaná statická elektřina, hrdinové příběhu (druhá generace předchozí trilogie Kapitán Nemo) postupně navštěvují bytosti na kosmických tělesech, Měsícem počínaje a Merkurem konče. Na každém kosmickém tělesu nacházejí inteligentní bytosti a vyspělé civilizace. Autor správně předpokládá, že čtenář nebude nic namítat proti vědecké nevěrohodnosti. Podstatný je děj, ten tu nenechá vydechnout ani hrdiny, ani čtenáře. Tak pestrý karneval nápadů a motivů se nikdo nepokusil později napodobit, dokonce ani Troska sám, neboť jeho pozdější práce jsou co do míry fantastičnosti mnohem umírněnější. Některé nápady dodnes udivují svoji originalitou, uveďme tyranskou bytost z planety Marsu, která je myslícím 'prvokem' a je schopna regenerace i na základě malé uchované části svého organismu.

Po opuštění Marsu se trojice krátce zastaví na malém asteroidu, kde objeví civilizaci miniaturních obyvatel podobnou obyvatelům Lilliputu. Po jeho opuštění zavítají na Venuši, kde prozkoumávají primitivní svět, který je směsí pozemských druhohor a počátků lidské civilizace. Objevují zde ale také stroje vyspělé technické civilizace. Její lodí jsou nakonec uneseni, zajati a vysazeni na pustý měsíc komety.

Na kometě se seznamují se zástupcem vyspělé civilizace obyvatel asteroidů. Společně se jim podaří opustit pusté vyhnanství a od obyvatel asteroidů dostávají novou loď - Metlu nebes. Společně se snaží pátrat po svých únoscích, kteří pocházejí z vnějších planet a terorizují planety vnitřní. Naleznou však už jen trosky jejich lodi. Po návštěvě Merkura, kde se k nim připojí místní bývalý vládce, se vracejí na Zemi, kde cesta po několika dalších dobrodružstvích končí.

Z hlediska SF je zajímavější Peklo v ráji (Toužimský a Moravec 1941), nesoucí podtitul Román mladistvého dobrodruha. Oním dobrodruhem je chlapec Vilík Křemen, který utekl z domova na moře. Jeho loď ztroskotá a on se zachrání na neznámém ostrově. Nejprve zde nalezne ztracenou civilizaci potomků národa Gótů, která zde žije ve skalním městě dál na civilizační úrovni středověku. Pak se Vilík ocitne v zajetí pirátů, vedených geniálním vynálezcem. Piráti mají v nitru ostrova pevnost a s pomocí vůdcových vynálezů přitahují k ostrovu lodi, které pak vylupují.